Jak a kdy začít s příkrmy

S příkrmy začínáme většinou kolem 6. měsíce, ale opět je lépe nechat dítě, ať si samo určí, kdy je pro něj správný čas.

Některé děti bývají na jídlo natěšené a přesto se po měsíci může stát, že jim přestane chutnat, a vrátí se plně ke kojení. Důvodem může být třeba růst zubů. Nebojte, vůbec to nevadí, respektujme to. V mléce mu žádné živiny nechybí. Základem však je, abychom v době, když už přikrmujeme, ukončili noční kojení. Za prvé dítěti zbytečně zatěžuje zažívací trakt, který už přes den tráví normální stravu a v noci si potřebuje odpočinout. Za druhé proto, aby se dítě nenasytilo v noci a přes den potom neodmítalo stravu (viz kapitola laktace).

Dítě by mělo vnímat malé hrudky, lepší je jen rozmačkání než mixování.

Jak tedy začít?

Začínáme vařenou zeleninou (zprvu kořenovou, pak kulatou-cibuli, celer, dýni, později květák, brokolici, kapustu, zelí a další). Je lépe zpočátku druhy nemíchat. Rozšíří se paleta chutí a méně druhů dítě líp stráví. Olej přidáváme vždy na začátku vaření, aby se spojil se zeleninou.

Přílohy

Rýže je nejvhodnější na začátek příkrmů. Postupně přidáváme bezlepkové obiloviny kukuřici, jáhly, rýži, pohanka, amarant (nezvyklá chuť), quinoa neboli merlík.

Brambory podáváme min. po 1. ukončeném roce, obsahují alkaloid solanin, který není pro malé děti vhodný (nedokončený vývoj ledvin-těžko zpracovatelný).

Obiloviny obsahující lepek (pšenice, žito, ječmen, oves) by mělo dítě jíst až po 1. roce. Těstoviny jsou menší zátěží než pečivo. Lepek je bílkovina, která bývá u lidí špatně snášená, organizmus neumí lepek rozložit a ten pak poškozuje střevo (průjem, zácpa, nadýmání, problémy s imunitou). Lepek může vyvolat celiakii. Toto autoagresivní onemocnění se projevuje v dětství silnými průjmy, v dospělosti nemusí mít tak akutní projevy, ale vede k zažívacím problémům, těžké únavě, event. psychickým problémům. Zásadní roli na její vznik má kvalita střev matky a její strava během těhotenství a kojení. U celiakie je reakce i na stopovém množství lepku okamžitá, u intolerance je pomalá a nenápadná, tak o ní člověk ani nemusí mít potuchy. Molekuly lepku a kaseinu prostupují do nervového systému a zde produkují ovoidní látky a může vzniknout i autismus.

Obiloviny by měly být základem stravy, ale je důležité, aby byly celozrnné, jen tak mají v sobě dostatek minerálů a vitamínů, které regulují kyselinotvorný účinek cukrů v nich obsažených. Na rozdíl od mouky, která obsahuje jen škrob a lepek, a proto se tráví zcela odlišně. Proto by měla být mouka jen doplňkem stravy ne jejím základem! Obiloviny používáme nejčastěji ve formě vařené, jako přílohu k zelenině a luštěninám nebo jako kaše, nákypy a zavářky do polévky.

Ovoce

Na rozdíl od zeleniny, není základním pilířem jídelníčku, ale jen doplněk. Naše ovoce je pro nás vhodnější na rozdíl od tropických plodů, které výrazně ochlazují. Ale i tak by se mělo, hlavně přes zimu, tepelně upravovat a jíst ho syrové pouze, když roste. Tepelná úprava podtrhne jeho sladkou chuť, cukr se zkaramelizuje.

Syrové ovoce nedělá dobře u dětských kožních a střevních nemocí. V kombinaci s obilovinou nastává problém při vstřebání, cukr z ovoce zablokuje vstřebání složitého cukru z mouky a ten potom ve střevech kvasí. Proto kaše je vhodnější jen se sladem nebo se semínky a zeleninou. Meloun je velmi ideální zelenina-ovoce především v létě na osvěžení. Pozor však na banán, u nás je velmi oblíbeným ovocem, ale není u dětí vůbec vhodný, velmi ochlazuje střeva. Od 7. měsíce můžeme podávat tepelně upravené ovoce (jablko nakrájíme a povaříme cca 2min v troše vody, pak rozmačkáme). Začínáme s ovocem místním a nejlépe sezónním jablka, hrušky, švestky atd.

Bílkoviny

Maso, mléko, luštěniny neumí tělo ukládat do zásoby, tzn., veškeré nadbytečné aminokyseliny musí rozložit a vyloučit, což je při zvýšeném příjmu bílkovin náročné. Ve stravě by měly být bílkoviny zastoupené v 10%, realita je však až 60%. To vede k velkému oslabení ledvin a ukládání dusíkatých toxinů v těle. Neplatí to jen o živočišných bílkovinách, ani talíř čočky s párkem není vůbec dobrou volbou! Buďme proto s bílkovinami ve stravě pro děti opatrní.

Luštěniny (hrách, fazole, čočka, cizrna, sója) neobsahují celé spektrum aminokyselin (součásti bílkovin), ale vhodně je doplní obiloviny, proto jde o vhodnou kombinaci.

Maso by nám mělo stačit jednou týdně, v zimě event. dvakrát. Už obsahuje kompletní bílkovinu, není třeba ho kombinovat s obilovinou. Jejich trávení probíhá rozdílně, pokud je jíme dohromady, lepek se hůř vstřebává a poškozuje střeva. Vhodnější je sníst větší kus masa méně často, než naopak.

Mléko je nejběžnější potravinový alergen. U savců je zdrojem výživy jen pro novorozence a odpovídá potřebám toho kterého druhu (např. tele se musí po porodu hned postavit, mléko proto obsahuje více vápníku, naopak dítěti se v 1. roce rozvíjí nejvíce mozek, proto mléko mateřské obsahuje více fosforu a cholesterolu). Dítě produkuje přibližně do dvou let enzymy na štěpení mléčné bílkoviny, potom už je pro něj těžko vstřebatelné.

Nezdá se vám divné, že tele po půl roce nepotřebuje mléko na tvorbu kostí a dítě ano, jak říkají reklamy na mléčné produkty? Byla provedená studie, která dokazuje, že naopak v zemích, kde se konzumuje více mléka, je častější výskyt osteoporózy, horší stav zubů, negativní vliv na tvorbu nádorů atd. Mikroflóru získáme sice z kysaných mléčných výrobků, ale lépe z mléčně kvašené zeleniny, pasty miso. Mléčné výrobky poškozují sliznici tenkého střeva a tím i imunitu (vyšší výskyt nemocí, alergií). Nezanedbatelný je i zahleňující charakter těchto výrobků, což je také příčinou mnoha nemocí.

Nehledejte v tom složitosti. Zkoušejte zvolna a jednoduše a určitě se vám bude dařit a Vaše děťátko bude prospívat.